Živá kniha alkoholika

Živá kniha - anotace

„Sousedko, podívejte se“ a ukázala směrem ke mně. Šel jsem v ponožkách, ve slipech a v košili domů se obléknout. Opil jsem se v bandou feťáků a usnul. Když mě obírali, samosebou přibrali i brýle, hodinky a pas.

Manželka se zhrozila a já pod záminkou, že je musím najít, se oblékl, doplnil finance a šel pokračovat v pití. Vůbec jsem je nehledal, jen jsem doma nechtěl poslouchat „zbytečné“ řeči a navíc ještě něco vysvětlovat. Potřeboval jsem se uklidnit při dobrém moku. Vše jsem řešil alkoholem a ani tento otřesný případ mě nepoučil, že bych měl s tím chlastem začít něco dělat.

Druhý den jsem je našel na jejich místě. Jeden měl moje boty, druhý kalhoty, třetí bundu … ale to mi bylo jedno. Koupil jsem od nich své věci, které mi ukradli a pokračovali v pití, jako by se nic nestalo. A stalo? Byl jsem díky alkoholu „Nad věcí“, takové maličkosti mě nemohli rozházet. Prostě „King“. Doma jsem před ženou machroval, jak jsem je usměrnil a že už budou hodní.

Ani na vteřinu jsem si nepřipustil, že jsem alkoholik a toto, že je jen jeden z mnoha průšvihů, které mě dostanou na ulici mezi bezdomovce. A o debaklu, který vzápětí přišel, a o dalších dvou, vám chci vyprávět ve své živé knize.

Předsudky a cíl

Lidé, kteří hodně pijí, musí být alkoholici. Ne není to pravda. Znám hodně lidí, kteří propili celý život a alkoholiky nikdy nebyli. Protože mé pití ubližovalo mě i mému okolí.

Sám kolem sebe jsem často měl lidi, kteří říkali: „Nechte ho, vždyť Zdeněk není žádný alkoholik“. A byl to omyl. Už jen proto, že se mi hromadili problémy, které jsem řešil pitím.

Abstinující alkoholik si může sem tam dát skleničku. To je také omyl, stačila by mi jedna a pak za nějaký čas, kdy by se to stupňovalo, bych byl zase zpět v nekontrolovaném pití.

Debakl u závisláka, jako jsem byl já, předpokládal každý, kdo mě znal. „Ten kluk špatně skončí !“ A jo. „Podívejte, co se z něho vyklubalo. Podvodník, zloděj a lhář.“ Kriminálník. Až tam vedla moje cesta alkoholika.

Abstinovat dovede každý vůl. No, tak to zcela jistě u mě jako alkoholika neplatilo. Razil jsem názor, že kdo nepije, není normální chlap. Abstinence u mě byla spíš zázrak. Než řízená vůle nepít.

Debakl u alkoholika je odsouzení hodný. Ale - je pochopitelný. Tak, to by měl být výsledek vašich pocitů po přečtení mé živé knihy.

Poznámka pod čarou


Požádal jsem léraře psychiatra MUDr Petru Koziarovou, jestli mohu zveřejnit na tomto webu její reakce po přečtení každé části zvlášť. Není to recenze jako jestli to je dobré nebo ne. Je to názor odborníka, lékaře, který se na celou věc dívá jinak, než my obyčejní lidé A jak to dopadlo se dočtete dál. Ale upozorňuji na to, že v pravdě vylíčené příběhy nic nepřikrašlují a nezjednodušují. Jakýkoliv dotaz na cokoliv napište do Diskuze, kde jsem k tomuto účelu připravil samostatný odstavec. Děkuji za dotazy a rád odpovím.

 

TOPlist