Jak se stát alkoholikem

Čtyři období mojí pijácké kariéry

  1. Alkohol mi dává a nic nebere. Ten pocit, lehkosti, že všechno zvládám, všechno se mi daří. Dá se pít i pracovat. Zábavu bez alkoholu si neumím představit. Bez něj nevyřeším žádný problém. Radovat se s dětmi, rodinnou bez alkoholu prostě nejde. Starosti vyřeším jedině když se napiji. Cítím potřebu zvyšovat dávky alkoholu. Těším se na každou příležitost, kdy bude možnost se napít. Vyhledávám důvody.

  2. Tykání s alkoholem. Chvástám se kolik vydržím, a přitom všichni ostatní to vidí jinak. Začínám pít častěji a ať piji, co piji, musím končit tvrdým alkoholem. Abych si potvrdil, že nejsem opilý. Říkám tomu "Na rozloučenou" nebo "Na dobrou noc". Kromě obvyklých příležitostí vyhledávám nové možnosti a důvody s kým se napít. Začínám domů chodit opilý.

  3. Alkohol mě ovládá a je součástí mého každodenního života. Ráno po opici mám okno. Vůbec nic si nepamatuji a divím se historkám, co jsem včera všechno dělal. Mám milión předsevzetí, že už nebudu pít. Samozřejmě to poruším a pak následují kolosální omluvy a nové sliby. Toto je poslední období, kdy se dá ještě přestat pít.

  4. Bez alkoholu to nejde a s ním už také ne. Každé ráno „absťák“ (abstinenční příznaky). Musím se napravit a tím začíná každý den. Potřebuji stále více a více alkoholu a často se opíjím do němoty. Moje „Tahy“ trvají několik dní. Nebo celý týden. Dokonce jsem jsem zaznamenal i měsíční tahy a ty skončily na jednotce intenzivní péče. Lékař mi doporučoval pokaždé léčení ale já většinou odmítl. A tak to začalo zase od bodu 1.

Poznámka pod čarou


Tak se ze mě pijana stal alkoholik. Delirium tremens jsem naštěstí nedostal a Korsakova psychoza se mi naštěstí také vyhla. Ale věřte, že pokud bych pokračoval v pití, tak bych určitě měl obojí. Chvála Pánu Bohu, že jsem přestal. Viz dále.

TOPlist